RSS
| Ukládání dat dnes ovlivňují koncová zařízení a jejich výrobci |
 |
 |
 |
|
1) Jaké hlavní trendy pozorujete v oblasti ukládání dat? Hlavní trendy vnímám především v tlaku zařízení, jež se dají pojmenovat jediným anglickým výrazem – gadgets (tablety, mobilní telefony, přehrávače hudby a videa apod.). Ta nastolila úplně novou éru potřeby ukládání dat. To znamená mít data dostupná i mimo tato zařízení přes internet. 2) Představují cloudové technologie ukládání dat spíše alternativu, nebo doplněk? Pro koho jsou vhodné a pro koho ne? Na tuto otázku jsem částečně odpověděl v předešlém odstavci. Skupina gadgets jsou typičtí uživatelé. Cloud jen rozšiřuje dostupnost dat o aplikační rozhraní, respektive o prezentační vrstvu z hlediska uživatele. Ukládání dat v cloudu je vlastně jedna z jeho nedílných součástí, která je dnes hojně využívaná. Cloud není nic nového. Dle mého názoru se jedná o marketingovou bublinu, která brzy splaskne. Mnoho z nás využívá již dnes řešení, která se vhodným marketingovým pojmenováním dají nazvat cloud. Pro příklad uvedu internetové bankovnictví, přehrávání hudby a videa pomocí webového rozhraní atd. Všechny tyto činnosti se dají pojmenovat jako cloudová řešení. Data jsou někde uložena, dostupná přes internet a jsou reprezentována pomocí určitého rozhraní na koncovém zařízení (notebook, telefon...). Využití dat v cloudu je nutné rozdělit do dvou skupin, a to na veřejný cloud a privátní cloud. Veřejný cloud dnes především reprezentuje práci s daty, která slouží pro zábavu nebo nejsou příliš senzitivní z hlediska možnosti zneužití. Pokud se chceme bavit o profesionálním využití, zde se naskýtá možnost privátního cloudu. Ten představuje nástroj, který by měl zefektivnit práci a snížit náklady spojené s provozováním takového systému na lokálních koncových stanicích. Typicky se může jednat o pokladní systémy, systémy pro provoz poboček apod. Pokud se nad tím zamyslíte, nejde o nic nového. Mnoho firem používá již roky tzv. „tenké klienty“, předchůdce privátního cloudu. 3) Jakou budoucnost mají před sebou jednotlivá úložná média současnosti, tj. pevné disky, disky SSD a magnetické pásky? Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Věštit neumím, ale pokud se podíváme na magnetické pásky, tak jim spousta lidí před několika málo lety prorokovala rychlý konec, a podívejte se dnes na velké zálohovací systémy. Ve většině najdete právě magnetické pásky, které jsou sice pomalejší, ale stále mají co nabídnout. Co se týká pevných disků, zde vnímám orientaci především na servery a velká datová úložiště. Naopak SSD a jiná paměťová média bez mechanických částí se budou prosazovat u koncových zařízení. 4) S daty a informacemi pracují informační systémy. Co mohou z pohledu kvality dat zajistit samotná řešení pro ukládání dat, tj. jejich hardware a software? Z hlediska hardwaru je to jednoduché – rychlost ukládání dat. Z hlediska aplikačního bych tuto problematiku shrnul do jednoho tématu a tím je vyhledávání. Aplikace by měly být schopné rychle se orientovat v datech. To se týká především velkých datových skladů a následného zpracování například pomocí nástrojů business intelligence. Hlavní problém je v generování spousty zbytečných dat. Sáhněme si do svědomí, kolikrát máme doma uloženy tytéž fotografie, kolik verzí dokumentů uchováváme ve svém počítači nebo na serveru apod. Jen málokdo je natolik zodpovědný, aby pracoval s daty efektivně. 5) Předpokládáte bouřlivější vývoj v oblasti úložného hardwaru nebo softwaru? Kde lze očekávat zásadnější technologický průlom? Dle mého názoru musí dojít k nějaké výrazné změně. Vezměme si vývoj hardwaru, ten prochází stále bouřlivým vývojem, ale v samotném formátu dat se toho za dlouhou dobu moc nezměnilo. Chtěl bych se dožít toho, že data získají jinou formu než nyní. Myslím, že změna je nutná. Technologie mají své limity. Pokud nedojde k zásadní změně toho, co ukládáme, brzy na nějaký limit narazíme. |
Na redakční otázky k hlavnímu tématu odpovídá Tomáš Hebelka, MSc ČD - Telematika a.s. ředitel pro obchod a marketing. 1. viceprezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti (www.cimib.cz)
