RSS
| Proč manažeři investují do informačních technologií? |
 |
 |
 |
|
Autorem odborného článku k hlavnímu tématu je Lukáš Kříž, externí redaktor IT nepřináší žádoucí výsledky, které ani nelze měřit Podle akademiků Brynjollfssona a Strassmanna je k tomu vede šestero důvodů. Za prvé chtějí investicemi vytvořit lepší, resp. komfortnější pracovní prostředí. Za druhé mají za to, že zdokonalí pracovní výstupy. Za třetí chtějí získat benefity z kvalitní produkce, kterou jim IT má přinést. Čtvrtým důvodem je zdokonalené doručování služeb. Kontrola komunikačních aktivit představuje pátý Mezi letité důvody investic do IT patří i zvýšení efektivnosti, které souvisí se získáním konkurenční výhody. Tu má právě přinést Oproti dřevním začátkům informačních technologií se na ně začalo nahlížet podstatně více jako na řešení, než jako na techniku. Termín řešení zde opravdu znamená >>něco vyřešit<<. Právě odtud pramení často zviditelňované provázání byznysu a IT. Nikdo si počítač nebude pořizovat jen kvůli jeho existenci ve firmě. Každá technologie by měla vylepšit nebo dokonce odstranit nějaký proces nebo činnost. Příkladem může být okamžitá komunikace, omezení cestování, sdílení souborů a dat, spolupráce, uživatelská práva atd. Hodnocení v bodě nula Na jedné straně sice manažeři přijímají rozhodnutí o pořízení informačních technologií, na straně druhé nejsou schopni tyto investice zhodnotit. Podle závěrů použité studie jen málokterý vedoucí pracovník nehraje pasivní roli. Po zprovoznění dané technologie prostě nejsou schopni reálné reflexe jejího působení a dopadů. Výzkumníci zdůrazňují, že jde o vysloveně lidské pochybení, které brání evaluaci technologií v praxi. Neschopnost zhodnotit přínosy pořízených technologií má jeden významný vedlejší efekt. Většina manažerů není schopna reálně porovnat náklady a přínosy, což vede k tomu, že výsledek implementace pořízeného řešení označí v krátkodobém horizontu za špatný. K tomuto verdiktu je vedou reálné negativní vjemy. Systémy nejsou rychle plně funkční, dochází k jejich pádům a výpadkům, uživatelé to s nimi neumějí. Z tohoto úhlu pohledu se investice skutečně nevydařila. Zhodnocení přínosu by mělo proběhnout až v delším časovém horizontu, kdy většina dětských nemocí zmizí. Očekávání spojená s investicí ovšem bývají krátkodobá, či spíše okamžitá. Pokud se efekty neprokáží okamžitě, potom záměr selhal. Jak vidno, opět jde o psychickou záležitost. Ale aby manažeři nevypadali jako dokonalá oběť svých emocí a slabostí, je třeba dodat, že problematika měření přínosů informačních technologií rozhodně nepatří k jednoduchým. Velmi často a pro mnoho řešení chybí potřebné metriky nebo měřící instrumenty. Jejich tvorba by mohla zbytečně Od utopie k federaci Investice do IT rovněž úzce souvisejí s manažerským stylem, který daný vedoucí pracovník uplatňuje. Výzkumníci popsali pět základních typů: Technokratický utopismus – preferuje technologický vývoj, který nedokonale kombinuje s organizačním uspořádáním firmy, konkrétně s lidmi, strategiemi a procesy. Výsledkem je často selhání IT, které odmítnou uživatelé, nebo které nepodpoří realizaci procesů. Anarchie - chybí v něm celková správa IT, což představuje absenci jednoho významného integračního procesu. Informační technologie jsou v tomto stylu řízení často nedostatečně využité, i přesto, že jsou v provozu, a jejich přínosy zůstávají neviditelné. Feudalismus – informační technologie jsou spravovány a pořizovány v rámci organizačních jednotek. Nedochází ke sdílení zdrojů, Monarchie – řízení informačních technologií je striktně řízeno shora, což může přinést nedokonalé nebo neefektivní využití na nižších Federace – jde o styl řízení, který k rozhodování o IT přizve všechny zúčastněné strany. Je věcí dohody a vyjednávání, jež prochází napříč organizací |
