| Prochází HP krizí identity? Stane se z něj druhé IBM? |
|
|
|
|
Autorem článku je Lukáš Kříž, externí redaktor Ve funkci se příliš dlouho neohřál, ohlásil zásadní změny a zásadně pozměnil mediální obraz firmy. Řeč je o Leu Apothekerovi, dnes již bývalém generálním řediteli společnosti Hewlett-Packard. Tento manažer, který do jednoho z největších světových hráčů na poli informačních technologií přišel z firmy SAP, možná měl v úmyslu posunout podnik směrem k softwaru a službám, ale představenstvo firmy již na jeho další kroky čekat nehodlá. Ve funkci generálního ředitele a prezidenta HP nahradila Leo Apothekera Meg Whitmanová. Ta získala ředitelské ostruhy ve společnosti eBay a do služeb HP, konkrétně do dozorčí rady, vstoupila již letos v lednu. Největší světový výrobce osobních počítačů v srpnu vcelku zbytečně znervóznil akciové trhy i odbornou veřejnost. Ohlášené >>odříznutí<< divize osobních počítačů a ukončení výroby zařízení s operačním systémem WebOS firmě mediálně ani finančně nijak nepomohlo. >>Nevýnosná PC<< se sice potýkají s nízkými maržemi, ale vzhledem k objemům, jež HP dodá na světový trh, stále generují velkou sumu peněz. Přístroje s WebOS se v prvních měsících po uvedení do prodeje příliš neujaly. Mohla za to vysoká cena a relativně ostrá konkurence v segmentu. Navíc HP marketingově zcela zaspalo a zařízení se na trhy dostala pozdě a za nesmyslně vysoké ceny. Když velcí nezvládají náklady Zajímavé bylo i zjištění analytiků společnosti iSuppli, kteří zjistili, že výrobní náklady na jeden multimediální tablet HP TouchPad pravděpodobně o 50 procent převyšují výrobní náklady jednoho přístroje Apple iPad. Fakt, že si největší světový výrobce osobních počítačů nedokáže vyjednat adekvátní a konkurenceschopné ceny, pouze lemuje cestu neúspěchu jeho mobilních přístrojů na trhu. Samotné telefony a tablety s WebOS ovšem zákazníky nijak dramaticky odmítané nejsou. Ve chvíli, kdy jejich ceny začaly padat, vzrostl zájem o ně natolik, že analytici IDC ve druhém letošním čtvrtletí prohlásili HP TouchPad a RIM PlayBook za největší konkurenty přístrojů s operačním systémem Android. Takové prohlášení mimo jiné indikuje, že karty v segmentu multimediálních tabletů nejsou rozdány s takovou přesvědčivostí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Oproti Androidu totiž TouchPad i PlayBook nabízejí podstatně stabilnější provozní prostředí, v němž uživatelé nečelí tisícům neprověřených aplikací. Jak se k osudu přístrojů s WebOS postaví nová šéfka HP, zůstává otázkou. Poslední vývoj situace by však mohl indikovat, že nalomenou hůl půjde napravit. Jde v podstatě jen o to zefektivnit nákladovou stránku výroby. Navíc by akcionářům HP ušetřila vysvětlování, proč firma během roku a půl promarnila miliardové investice do nákupu a vývoje systému WebOS. PC na konečné? Rentabilita výroby osobních počítačů pravděpodobně představuje spornou otázku i pro jiné výrobce. Sám Michael Dell, zakladatel a ředitel stejnojmenné firmy, nedávno vyjádřil myšlenku, dle které produkce počítačové techniky není nijak lukrativní záležitostí. Nic konkrétnějšího ale neuvedl a společnost Dell na prodeji PC stále vydělává. Další producenti typu Acer, Asus nebo Lenovo rovněž neskládají zbraně. Proč by tedy HP mělo tento trh, který mu může pomoci při získávání různých jiných zakázek, opouštět? Jen kvůli nízké marži? Nežádoucí koncový uživatel Někteří komentátoři poslední kroky Lea Apothekera dávali do souvislosti s analogickým odklonem firmy IBM od hardwaru. Ten sice nikdy nebyl zcela dokonán, ale divizi osobních počítačů velká modrá úspěšně odprodala. Vedle serverů, mainframů a úložných řešení se nyní IBM věnuje pouze službám a softwaru. Je svět připraven na druhé IBM, tentokrát se značkou HP? Vzniká nový druh superdodavatelů, kteří koncové stanice v podstatě ignorují? První otázka jasnou odpověď nenabízí, faktem zůstává, že zmizí-li značka HP z osobních počítačů, ztratí se i spojení firmy s běžnými uživateli. To samé se v podstatě stalo i v případě IBM, které u neodborné populace stále žije ze své historické podstaty. A dodejme, že ta už alespoň v otázkách produktového portfolia vůbec neplatí. HP by podobný krok mohlo rovněž úspěšně zrealizovat, ale vždy už bude druhé právě za IBM. Možná však tato strategie úspěch opět přinese. Druhá otázka, která se týkala >>superdodavatelů<<, kteří se nezaobírají koncovou technikou, má již mnohem konkrétnější rozměr. Vedle IBM se podnikovému hardwaru – bez koncových stanic – věnuje i Oracle. Poté co přebral firmu Sun Microsystems, objevily se v jeho portfoliu servery a úložná zařízení. Propad produktů s brandem Oracle/Sun na trhu se sice dostavil, ale žádné známky o ukončení dodávek se neobjevily. Dalšími specifickými dodavateli výhradně velkého podnikového hardwaru jsou například společnosti EMC nebo Cisco. První uvedená pro koncové spotřebitele disponuje značkou iOmega, druhá servery do svého portfolia nedávno přibrala. Cisco se ovšem věnuje i výrobě tabletů Cius, které měly v podstatě stejnou startovní pozici jako HP TouchPad. O ukončení jejich produkce však ani v nejmenším neuvažuje. Právě Cisco je dobrým příkladem toho, jak mohou menší koncová zařízení úspěšně doplňovat hlavní byznys, kterým pro tento podnik jsou síťové prvky, systémy pro spolupráci a videokonference. Když letos firma ukončila výrobu malých kamer Flip, nešlo rozhodně o žádnou tragédii. Cisco se sice rovněž potýká s problémy, ale ty mají spíše charakter organizační než technologický či strategický. Kudy dál? Meg Whitmanová má firmě dodat nové impulsy a zlepšit interní komunikaci v HP. Představenstvo společnosti hovoří o potřebě jiného přístupu k realizaci podnikových strategií. To by mohlo znamenat, že odklon od koncových zařízení pokládá za jasnou až hotovou věc. Proč by ovšem měsíc po jeho ohlášení měnilo generálního ředitele, který tak zásadní krok navrhnul? Že by se členům představenstva nelíbila mediální kampaň, kterou tímto ohlášením spustil? Nebo jde o vyjádření nesouhlasu s plánovanými kroky? HP dnes působí jako firma bez jasné vize, která i přes svou finanční sílu nedokáže zvládnout drobné neúspěchy, jímž WebOS ovšem dost možná ani nebyl. Právě investice do firmy Palm a následné zrušení celého projektu dává tušit, že stratégové společnosti selhali. Na druho stranu odstřižením divize osobních počítačů HP přijde o své dnes výhradní postavení superdodavatele, který dokáže kompletně obsloužit podniky i domácnosti. Stojí to však kvůli nízkým maržím za to? |

















