V pracovní úrazovosti suverénně vede zpracovatelský průmysl

Zaměstnancům v Česku se loni stalo celkem 44 772 úrazů, což je ve srovnání s rokem 2015 o 2821 případů více. Z hlediska četnosti úrazů suverénně vede zpracovatelský průmysl, kam patří například hutnictví, strojírenství, chemický sektor nebo dřevařství. Na toto průmyslové odvětví připadá téměř polovina všech úrazů (20 770). Nejčastější příčinou je špatně odhadnuté riziko při práci a používání nebezpečných postupů včetně zbytečného pobývání v nebezpečném prostoru (74 %). Vyplývá to z dat ČSÚ a Státního ústavu inspekce práce.

Nejrizikovější pracovní aktivity

„Riziko vzniku vážného nebo dokonce smrtelného úrazu může být vyšší, pokud v provozu pracují agenturní zaměstnanci. Mnohdy nemusí mít pro výkon takové práce dostatečné kvalifikační předpoklady nebo zkušenosti, případě mohou mít sklony podceňovat povinné nošení ochranných pracovních pomůcek,“ říká Lubomír Winkler ze společnosti ARDON, která dodává řešení pro ochranu zaměstnanců ve výrobních profesích. Zároveň upozorňuje, že podceňování bezpečnosti práce přispívá ke zvyšování počtu pracovních úrazů. Nejčastěji k nim dochází například v chemické výrobě, při práci s kovy a při zpracování druhotných surovin. Mimořádně závažné úrazy se stávají během provozu různých tlakových nádob, tepelných výměníků, často také při opravách a provozní údržbě.

Nováčci versus zkušení harcovníci

Nejvíce úrazů v zaměstnání se přihodilo kvůli špatně odhadnuté míře rizika. „Máme dvě ohrožené skupiny zaměstnanců - nejvíce pracovních úrazů mají nováčci a zaměstnanci do dvou let zaměstnání. Druhá skupina jsou mazáci s vyvinutým pocitem neohroženosti a rutiny. To se se určitě nevyplácí třeba na stavbách nebo při práci ve výškách, kde máme druhou největší četnost smrtelných pracovních úrazů hned po dopravě,“ dodává školící pracovník pro bezpečnost práce Petr Kaňka z poradenské společnosti Bureau Veritas.

Chyby v přidělování pracovních oděvů a pomůcek

Odborníci připomínají, že firmy mají ze zákona povinnost dohlížet na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ale praxe vypadá často jinak. „Začíná to už u ochranných pracovních pomůcek, které mají mít všichni zaměstnanci na základě vyhodnocení rizik trvale k dispozici. Místo toho jsou například ochranné brýle, chrániče sluchu nebo speciální nehořlavé oděvy hromadně uloženy ve skladu, kam pracovníci nemají automatický přístup,“ uzavírá Lubomír Winkler ze společností ARDON, která je předním českým dodavatelem ochranných pracovních oděvů a pomůcek.

Autor: Petr Smolník, šéfredaktor