100TB cloudová služba aCloud Backup

Pilotní provoz služby aCloud Backup společnosti Altron byl ukončen a převeden do plného komerčního provozu. Cloudová služba je určena k zálohování firemních dat a celých virtuálních serverů ve vyhrazené infrastruktuře Altronu.

Podle Gartneru, se více než bilion dolarů výdajů na IT do roku 2020 přesune do cloudu. Trh pro cloudové služby tak vyrostl do stavu, kdy představuje významné procento celkových výdajů na IT. Kritická firemní data dnes představují významnou hodnotu, o kterou je potřeba pečovat – zajistit jejich vysokou dostupnost a bezpečnost, a to kdykoliv a kdekoliv. Prostřednictvím nové služby aCloud Backup tak společnost Altron dává firmám možnost efektivně zálohovat velké objemy dat mimo svou infrastrukturu a zpětně se k nim dostat pomocí šifrovaného spojení. Data se nacházejí v chráněném prostoru datového centra Altron, kde jsou zašifrována a přístup k nim má pouze zákazník.

„Bezpečně zálohovaná data představují důležitý základ pro každé podnikání. Proto jsme na naší platformě spustili novou službu Altron aCloud Backup, která snadno a bez investic do hardware zajistí ochranu dat pro případ jejich poškození nebo ztráty,“ uvedl Robert Urbaník, Head of Security ve společnosti Altron.

Pro provoz služby Altron aCloud Backup se využívá technologie Veeam Cloud Backup a Veeam Backup & Replication s dostupností 99,9 % a zastřešené dohledovým centrem Altron. Dostupná je standardně v kapacitě do 1 do 100 TB nebo individuálně s možností zvolit si počet zálohovaných serverů podle potřeby.

Ceny za službu v závislosti na konfiguraci začínají od 743 Kč.

Autor: Petr Smolník, šéfredaktor 

 

AI mění trh práce

Již dnes česká centra hledají pracovníky například na pozice, jejichž popisem práce je návrh komunikačního stromu chatbotů, trénink robotického softwaru či propojování technologií a lidí. Dle odhadů asociace ABSL,  vlivem nových technologií a trendů více pracovních rolí vznikne, než zanikne.

„Již nyní firmy z našeho oboru v souvislosti se zaváděním robotické automatizace potřebují odborníky nového typu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL. „Například v zákaznických službách, kde již během pár let převezmou většinu rutinní komunikace automatizovaní hlasoví asistenti, neboli chatboty, jsou potřeba designéři, testeři a trenéři těchto systémů, stejně jako datoví specialisté, jejichž úkolem je udržovat data pro aplikace umělé inteligence a naopak zkoumat možné využití dat, které tyto systémy generují.“

Trh práce ovšem nemění jen samotné technologie, ale také to, jak umožňují novými způsoby spolupracovat lidem. Stále více procesů tak lze řešit např. pomocí crowdsourcingu, na vzestupu je také homeoffice a firmy reportují i zvyšující se podíl tzv. freelancerů, tedy pracovníků, kteří nejsou ve firmě zaměstnaní, ale spolupracují s ní na základě kontraktu. Dle nejnovějšího průzkumu ABSL činí freelanceři již 10 % všech pracovníků segmentu podnikových služeb, přičemž meziročně jde o trojnásobný růst. „Mladé generace, zejména generace X, ale do značné míry i Y, mají tuto formu pracovního vztahu v oblibě. Umožňuje jim to svobodu, fungovat například jako tzv. digitální nomádi,“ vysvětluje Jonathan Appleton.

K novým rolím, které se uplatní nejen v segmentu podnikových služeb, pak bude podle ABSL patřit například i manažer spolupráce a specialista sdílení technologií. Úkolem prvního z nich bude propojování lidí a sdílení firemní kultury v rámci organizací, které spoléhají na vzdáleně pracující zaměstnance, dodavatele a další externí spolupracovníky. Specialista sdílení technologií pak bude mít za úkol zajišťovat získávání know-how a technické podpory pro oddělení napříč společností a bude zodpovědný za kompatibilitu všech používaných technologií.

ABSL očekává postupné nahrazování rutinní práce automatizovanými systémy učiní obor podnikových služeb přitažlivější pro kvalifikované i kreativní zaměstnance, kteří mají chuť se stále rozvíjet. „Změna charakteru pracovních pozic, která v tuto chvíli probíhá, znamená, že jednou dosažené vzdělání již nestačí na celý život,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. „Ochota se učit bude tedy patřit ke klíčovým předpokladům získání zajímavé práce,“ dodává.

„Nutnost průběžného vzdělávání si naštěstí neuvědomují jen analytici a firmy, ale i samotní zaměstnanci. V rámci nedávného průzkumu Workmonitor společnosti Randstad uvedlo celých 86 % respondentů z celého světa, že musí pokračovat v učení, aby si udrželi nebo zvýšili svou zaměstnatelnost. Mezi českými zaměstnanci si to myslí 80 % dotazovaných,“ uvádí na závěr Jonathan Appleton s tím, že tématice se intenzivně bude věnovat i 5. výroční konference ABSL, která proběhne již příští týden v Brně. Na přednášky jsou přitom zvaní i studenti místních univerzit, kteří mají zájem se dozvědět něco o kariéře budoucnosti.

Autor: Petr Smolník, šéfredaktor

ITglosa: Nebojte se, nebude to o volbách

Čekáte, že dnešní tradiční pondělní glosa bude o volbách a politice? Nebojte se, nedočkáte se.

Máme za sebou volby. Čekali byste tedy, že moje pondělní glosa bude o tom? Nebude. Jednak jsem glosu napsal už v pátek, protože o víkendu budu mít napilno. Jednak nechci být součástí stáda a psát trendy cvičení o trendy tématech. O volbách dneska píše každý.

Jistě, mohl bych napsat, jak důležité volby jsou.

Mohl bych napsat, že je škoda, že u nás nemáme elektronické volby. Mohl bych napsat, že je naopak překvapivé, jak i moderní státy od principu elektronických voleb ustupují.

Mohl bych napsat, že je strašně důležité jít k volbám a zvolit si ty, kteří nám budou vládnout.

Mohl bych napsat, že bez voleb by nebyly vlády a bez vlád by nebyl eGovernment. Mohl bych napsat, jak důležité je směřovat v ICT tím správným směrem.

Mohl bych napsat, co předchozí vlády zpackaly a co se naopak povedlo. Mohl bych napsat, že elektronizace a modernizace veřejné správy je výzvou pro jakoukoli vládu, která z víkendového klání nakonec vzejde.

Mohl bych napsat, proč je správné podporovat elektronizaci, která by byla skutečně efektivní, a nejen černá díra na prachy dodavatelům.

Mohl bych napsat, jak strašně složité je vždycky vůbec někoho ve vládě přimět, aby spolupracoval s těmi ostatními.

Mohl bych napsat, co všechno jsme už vybudovali a jak to již dnes opravdu pomáhá při každodenním životě úředníkům i lidem.

Mohl bych napsat, proč je elektronizace tak nesmyslně drahá a neefektivní.

Mohl bych napsat, jak strašně nepřátelské máme k elektronizaci vlastní zákony a jak obtížné je s tím vůbec pohnout.

Mohl bych napsat, že budeme mít elektronické občanské průkazy povinně s čipem a že nám snad konečně i k něčemu budou.

Mohl bych napsat, že je smutné, že čeští odborníci jsou kapacitami i napříč EU ve vymýšlení, jak co má fungovat, jen to jaksi u nás nedokážeme dotáhnout.

Mohl bych napsat, že když už se nám v eGovernmentu něco povede, radši o tom mlčíme, abychom se náhodou nepochválili.

Mohl bych napsat, že existuji i funkční věci, jako jsou základní registry, datové schránky a pár dalších.

Mohl bych napsat, jak třeba vůbec nikdo netuší, že stačí mít osobní datovku a jste včas automaticky informováni o tom, že vám vyprší občanka, pas, v budoucnu i řidičák.

Mohl bych napsat, jak moc jsem zvědavý, jestli to, co se již podařilo zase pod záminkou toho, že to je to minulé, nehodíme přes palubu.

Mohl bych napsat, že velkým problémem je resortismus a myšlení, že každý úřad je ten jediný správný.

Mohl bych napsat, jak strašně neefektivně fungujeme v těch tisícovkách informačních systémů v úřadech.

Mohl bych napsat, že za poslední půl rok se snad podařilo začít nastavovat zákony tím správným směrem.

Mohl bych napsat, jak netrpělivě očekávám, jak se k tomu nová vláda všemu postaví.

Ale já nic z toho psát nebudu.

Místo toho vám popřeji klidný povolební týden. A všem nám hodně trpělivosti.

 

Autor: Michal Rada